Lidé milují flirtování. Každý se s tím už v životě potkal, stále potkává a vždycky potkávat bude. A flirt nemusí nutně aplikovat pouze nezadaní lidé – právě naopak, flirt je dobrý i pro vztahy!
Co je to vlastně flirt? Podle nejmenované internetové encyklopedie jde o „nezávaznou komunikaci s milostným nebo erotickým podtextem.“ Stejný server také uvádí, že flirtem se dá lehce, humorně a nezávazně vyjádřit určitou vážnou věc, třeba sexuální touhu. Lidé při flirtu nadlehčují situaci a tváří se, jako by měli s protějškem důvěrnější vztah, než odpovídá skutečné délce známosti. Časté je použití laškovného žertu či ironie. Výraznější bývá řeč těla, jazyk, gesta, lehké důvěrné dotyky úsměvy nebo mrkání.
Myslím, že význam flirtování není třeba nijak více rozvádět, každý jednoduše ví, o co se jedná. Ráda bych se ale vrátila ještě zpět k tomu, že je flirt dobrý také pro lidi, kteří mají na Facebooku status „Zadaný/á“. Musím zmínit ještě toto: Podle studií v roce 2012, páry, které spolu pravidelně flirtují, mají tendenci být se svým vztahem spokojenější. Autor této studie uvedl teorii, že je to proto, že flirt pomáhá partnerům „vytvořit si soukromý svět“. Co si o tom myslíte? Já musím jednoznačně s tímto názorem souhlasit.
Ale flirtování je mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá. Důvody, proč to děláme, mohou být někdy logické, ale někdy zase hodně zvláštní až děsivé.
A tady se dostáváme k těm konkrétním důvodům, proč má vlastně lidská bytost takové sklony k flirtování. V roce 2004 definoval David Dryden ,americký profesor Univerzity v Illinois, šest různých motivací pro flirt. Kategorizoval je vždy podle jednoho slova:
-
Sex: snaha dostat se do postele
-
Zábava: přístup k flirtu jako ke sportu
-
Zkoumání: snaha zjistit, jaké by to bylo být ve vztahu
-
Vztah: snaha zvýšit intimitu vztahu
-
Sebevědomí: zvýšení vlastního sebevědomí
-
Nástroj: snaha dostat něco od jiné osoby
Nejvíce znepokojující motivací z těchto uvedených – alespoň pro mě – je ta poslední: Nástroj.
Funguje to na pracovišti, ale i mimo něj:
- Britská studie z roku 1998 zjistila, že ženy v pohostinském průmyslu jsou často tlačeny vedením ke flirtu se zákazníky, aby je tak přinutily vrátit se, ale také dostat lepší dýška.
- Když se podíváme na průzkum z roku 1982, američtí vysokoškolští studenti (60% ženy a 40% muži) nahlásili, že mají zkušenosti s flirtováním s jejich instruktory. Asi 75% z těchto studentů si myslelo, že flirtování zlepší známku studentce – dívce – a asi 50% z nich uvedlo, že může zlepšit známku i studentovi – chlapci.
- Další anketa, tentokrát z roku 2007, zpovídala 500 profesionálních žen. Celých 86% z nich uvedlo, že by „šťastně flirtovaly s mužským kolegou, za předpokladu, že by si tak prorazily svou vlastní cestu.“ Roku 2008 další studie tvrdí, že ženy, které záměrně flirtují, jsou vnímány jako sympatičtější, ale méně autentické. Ale například v roce 2005 vědci zjistili, že ženy, které v práci neflirtují, mají rychleji nakročeno k povýšení.
Kde je tedy ta skrytá pravda? Je dobré v určitých situacích flirtovat, nebo své touhy raději krotit? Pokud vám tyto výsledky různých anket a studií připadají trochu zvláštně omezené na ženské zastoupení společnosti, je to asi proto, že máte se svými předtuchami pravdu. V porovnání s výzkumy, které se zabývají ženskými technikami a tajnými taktikami svádění, jsou stejné průzkumy toho, jak na to jdou muži, téměř nulové. Z toho mála, co o mužském flirtování víme, můžeme uvést toto: hlavní výsledky anket uvádí, že muži, kteří v práci flirtují, mají tendenci být méně spokojení se svou prací. Možná je škoda, že se flirt z této strany až tak moc neřeší. Třeba bychom došli k velice zajímavým výsledkům!
Závěrem pamatujte na tuto důležitou informaci: přitažlivost je sama osobě síla, kterou nelze pokaždé ovládnout.
Zajímavý článek. Osobně mi tak nějak selský rozum říká, že flirt mohou lidé využít i k cílené zištné manipulaci. Nikdy jsem si o tom ale nečetl nic podrobnějšího 🙂