Kyselina listová se řadí do skupiny vitamínů B. Konkrétně jde o vitamín B9. Latinsky se nazývá acidum folicum, česky pak také folacin nebo jen folát. Mnohem poetičtěji zní vitamín života a ani toto označení nezbytně nutného vitamínu není od věci.
Stejně jako další vitamíny i vitamín B9 potřebujeme pro život. Vitamín B9 se navíc podílí na metabolických pochodech v organismu, které jsou jedním z klíčových charakteristik života jako takového.
Co je to vlastně metabolismus?
Dle moudré wikipedie je metabolismus – látková a energetická přeměna, tedy soubor všech enzymových reakcí, při kterých dochází k přeměně látek a energie.
- Tzv. celkový organismus zahrnuje reakce přeměny živin a energie na úrovni organismu.
- Tzv. buněčný metabolismus zahrnuje všechny přeměny živin a energie, které probíhají na úrovni buněk.
Jedná se o složité biochemické procesy, které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. Mají přitom dva směry, může jít o syntézu, výstavbový proces (anabolismus) nebo rozkladový proces (katabolismus).
V užším pojetí jde o příjem a zpracování živin v organismu. Metabolismus pak bude znamenat i přeměny produktů v podobě přijaté stravy prostřednictvím trávení na odpadní látky a s tím související vylučování.
Jaká je funkce vitamínu B9?
Kyselina listová se účastní syntetických metabolických reakcí – těch, při kterých vznikají aminokyseliny jako tryptofan, glycin nebo methionin. Tyto aminokyseliny mají snižovat riziko vzniku aterosklerózy, demence nebo vývojových vad plodu. I proto je často vyzdvihována v souvislosti s těhotenstvím. Během těhotenství je užitečná také v tom, že podporuje růst a diferenciaci tkání. Více o kyselině listové a těhotenství tady…
Další syntetické reakce v přítomnosti kyseliny listové dávají vznik nukleotidům. Jde o základní součásti nukleových kyselin, které nesou základní genetickou informaci, a látek, které se starají o to, aby se k buněčnému jádru dostala energie pro život. I z tohoto pohledu je kyselina listová prospěšná v těhotenství a nejenom v těhotenství.
Kyselina listová má také svoji úlohu při krvetvorbě. Její nedostatek pak může vyústit v anémii kvůli snížené tvorbě erytrocytů.
Máte kyseliny listové dostatek?
Jakkoli jsou účinky a její význam pro život známé a neustále opakované, obecně bohužel velká část populace trpí nedostatkem kyseliny listové. Ten se může projevovat v podobě zažívacích potíží, nechutenství, průjmu nebo ztráty hmotnosti. Bolesti hlavy, únava, malátnost, špatná paměť, náladovost, deprese… to vše mohou být projevu nedostatku vitamínu B9.
Potíž vitamínu B9 je v jeho omezené vstřebatelnosti a vysoké nestálosti. Kyselina listová je velmi citlivá na samotný kyslík, také teplo, luhování ve vodě nebo zásadité pH. Pokud se vyskytuje v potravinách, tak jedině v čerstvých.
Kde hledat kyselinu listovou?
Hlavním zdrojem kyseliny listové je již dle názvu listová zelenina. Vychází z latinského „folium“ – česky „list“. Špenát, jako významná listová zelenina, byl také přítomen samotnému objevu tohoto vitamínu. Právě ve špenátu byla kyselina listová poprvé objevena, bylo to až v roce 1941.
Aby špenát a další listová zelenina (hlávkový salát, řapíkatý celer, fenykl, kudrnka, kapusta, polníček aj.) skutečně tělu dodala vitamín B9, musí být čerstvá, třeba v podobě zeleninového salátu, zeleninové pomazánka, zeleninové šťávy, studené polévky nebo smoothie nápoje.
Vyzkoušet například tyto recepty s obsahem folátu i dalších prospěšných živin:
- Špenátovo-malinové smoothie s jogurtem
- Malinové smoothie s okurkou a špenátem
- Očistné smoothie z červené řepy se špenátem
Smoothie jsou užitečné i pro obsah vitamínu C, ten přitom zvyšuje vstřebatelnost folátu.
Zdrojem kyseliny listové není jen listová zelenina, ale i další druhy zeleniny, například červená řepa. Významným zdrojem jsou také luštěniny, obiloviny, ořechy, některé druhy ovoce (například maliny), kvasnice nebo játra. Omezeně si kyselinu listovou dokonce vytváří samo – ve střevech působením bakterií střevní mikroflóry.
