Podle Homérovi pověsti Djerbu kdysi navštívil sám Odysseus při své cestě z Tróji. Když připlul ke krásnému písečnému pobřeží, vyzval své muže, aby ostrov prozkoumali. Místní obyvatelé je přivítali velice přívětivě a každému nabídli magický lótos. Muži ochutnali a ostrov už nikdy nechtěli opustit…
Djerba je ostrov ve Středozemním moři s rozlohou 520 km² a hlavním městem Houmt Souk. Je to největší ostrov Severní Afriky a považuje se za nadměrně slunečný. Sluníčko zde svítí zhruba 320 dní v roce. S pevninou Djerbu spojuje 6,5 km dlouhá silnice, kterou vybudovali již Římané.
Djerbu jsem navštívila v září 2013. Náš hotel se nacházel v nejvyhledávanější turistické zóně ostrova. K pláži jsme to měli asi 450 m. Někomu, kdo je zvyklí vyjít z hotelu, praštit sebou na pláž a ležet tam až do večera, to může připadat daleko, ale nám ta krátká procházka k pláži vůbec nevadila. Nejsem ten typ člověka, který by celou dovolenou trávil na pláži či u bazénu v hotelovém areálu. Raději jsme každé ráno vyrazili na výlet nebo do města a u moře jsme trávili jen odpoledne.
Za návštěvu stojí například hlavní město Houmt Souk nebo vesnička Guellala, která se nachází na jihu ostrova. Guellala je centrem tradiční hrnčířské výroby. Nedaleko se nachází i Muzeum tradic. Pokud rádi nakupujete a smlouváte, určitě by vaší pozorností neměl uniknou ani velký trh ve městě Midounu. Dá se zde koupit snad cokoliv.
Na Djerbě je poměrně málo památek, a tak jsme se rozhodli vyrazit na jeden z doprovodných výletů mimo ostrov, které nabízela naše cestovní agentura. Jednalo se o celodenní výlet z Djerby až k oáze Douz (začátek Sahary) a zpět.
Brzy ráno jsme vyrazili autobusem do přístavu Ajim. Zde jsme využili druhou možnost, jak se dostat z ostrova na pevninu. Kromě zmiňované silnice, se lze dostat na pevninu trajektem.
Trajekt nás dopravil do přístavu Jorf v Tunisku. Po příjezdu na pevninu jsme se dále vydali přes oblast Mareth, kudy vedla za druhé světové války marethská linie polního maršála Erwina Rommela. Po zdolání vysokého pohoří, které dávalo našemu autobusu opravdu zabrat, jsme navštívili nejvýše položenou vesničku Tamezret, kde jsme v místní kavárně ochutnali tradiční čaj s mátou a mandlemi.
Po krátké přestávce jsme se vydali na nejdelší etapu naší cesty. Směřovali jsme až k oáze Douz, které se také říká „brána do Sahary.“ Zde jsme měli možnost vydat se s velbloudí karavanou na projížďku do písečných dun. Vzhledem k pohodlí preferuji spíš jízdu na koni než na velbloudu, ale i tak jsem neváhala!
Po asi hodině strávené v písečných dunách na velbloudím hřbetě nás čekal oběd v jednom z hotelů. Pak jsme se nasoukali zpátky do autobusu a vydali do berberského městečka Matmata, které leží v pouštním pohoří Dahar. Zajímavostí je, že se zde, v původních obydlích vytesaných ve skalách, natáčely Hvězdné války. Jedno takové obydlí pak sloužilo jako hotel. Za noc v takovém hotelu byli fanoušci Hvězdných válek schopni utratit celé jmění. Dnes už jejich nadšení samozřejmě opadlo. Po prozkoumání berberských obydlí jsme se vydali na zpáteční cestu. Při západu slunce jsme se na Djerbu vrátili po římské cestě.
Díky rozlehlým písečným plážím je Djerba výborné letovisko pro lidi, kteří rádi tráví dovolenou relaxací na pláži. Na druhou stranu mohu Djerbu doporučit také lidem, kteří, stejně jako já, preferují „akčnější“ dovolenou a rádi si danou destinaci procestují, rádi poznávají místní kulturu apod. Ostrov se nachází velice blízko pevniny, na kterou je snadný přístup. V Tunisku si pak každý najde to, co mu na Djerbě chybí.
