Zatímco běžné zaměstnance otázka penze nijak zvlášť netíží, tak živnostníci jsou zcela na jiné lodi. Problém je v tom, že ani to většinu živnostníků nijak nerozptyluje. Situace se má tak, že většina živnostníků odvádí pouze minimální povinné odvody, což jim zaručí pouze minimální nárok na důchod.
Ačkoliv se tento problém jeví jako závažný, vzhledem k velkému množství živnostníků, tak se většina z nich touto situací více nezabývá.
Zaměstnanec vs. živnostník
Velmi zajímavé je především srovnání běžného zaměstnance a živnostníka. Pokud vydělávají živnostník a zaměstnanec stejné peníze, tak se má stále lépe zaměstnanec, který bude mít nárok na dvojnásobně vyšší důchod. Důvodem je velikost odvodů, která je v případě zaměstnance vyšší, odvádí je za něj zaměstnavatel.
Ve srovnání mají mnohem krušnější život právě živnostníci, kteří nejsou na období penze připraveni. Mnoho z nich spoléhá na dobrý zdravotní stav a na to, že budou dlouho pracovat. V případě, že se dostanou do stavu, kdy již nebudou schopni svojí práci vykonávat, tak se jejich situace výrazně zhoršuje.
Jednou z mála výjimek bývají poskytovatelé podnájmů, kteří mají pravidelný příjem a nemusí se starat o to, zdali budou zdravotně v takovém stavu, aby mohli vykonávat fyzicky náročnou práci.
Většina živnostníků, kteří mají těsně před důchodovým věkem, nesleduje nástup důchodového věku a situaci neřeší. Je to velký problém, který je těžké řešit a to především z důvodu velkého množství drobných živnostníků.
Jisté je pouze to, že by současné mladší generace živnostníků měli přemýšlet nad budoucností více. Podle průzkumů mladých živnostníků stále ubývá a to především z řad vysokoškoláků. Zřejmě si uvědomují rizika živnosti a raději čekají na vhodné zaměstnání, které jim zajistí jistou budoucnost.
