Bezlepková dieta vznikla jako zdravotní dieta, která je určena pouze pro úzký okruh lidí trpících specifickou nemocí zvanou celiakie. Dnes se podle bezlepkové diety stravuje mnohem širší skupina lidí a většina z nich k tomu nemá potvrzenou odbornou diagnózu a lékařské doporučení. Přesto tito lidé mluví o tom, jak jim bezlepková dieta pomohla s nejrůznějšími zdravotními potížemi. Lepek se stává jedním strašákem současné společnosti. Je to oprávněné anebo ne?
Co je to vlastně ten lepek?
Lepek není žádnou toxickou chemickou látkou, ale naprosto přirozenou součástí některých rostlin. Přirozeně se vyskytuje především v zrnech pšenice, také ječmene anebo žita.
Lepek – gluten je prostě jen směsí rostlinných bílkovin, jeho potíž je v tom, že je lepivý. Lepivost je základní vlastností lepku, odtud také pochází jeho název. Odpůrci lepků tvrdí, že ve stravě zalepuje střeva, omezuje tak jejich funkčnost, snižuje vstřebávání živin ve střevech. Naopak podporuje rozvoj škodlivých mikroorganismů ve střevech a podílí se na překyselení organismu.
Ať je to jakkoli, jisté je, že v běžné stravě konzumujeme lepku mnohem více než naši předkové. Mouka, a tím i pečivo, obsahuje díky moderním technologiím zpracování mnohem vyšší podíl glutenu. Naprostá většina průmyslově vyráběných potravin obsahuje lepek přímo, příp. se do nich přidává jako pojivo a změkčovadlo, anebo ve složení najdeme jeho stopy, protože na zařízení použitém při výrobě došlo ke styku s lepkem. Lepek však nenajdeme jenom v potravinách, ale také ve složení některých druhů kosmetiky nebo například modelovacích hmot pro děti.
Na druhé straně však v současnosti máme také rozsáhlou paletu bezlepkových potravin, takže není problém se glutenu vyhnout. Jen je třeba si připlatit.
Co na to lékaři?
Jak bylo řečeno na začátku, z lékařského pohledu je bezlepková dieta řešením pro pacienty trpící celiakií. Jde o geneticky určenou, autoimunitní chorobu, kdy zažívací systém reaguje na gluten jako na cizorodou látku, a tak se jí brání. S konzumací lepku pak dochází k prokazatelnému poškozování sliznic tenkého střeva a následně i poškozování dalších orgánů. Na tuto nemoc přitom není lék, jedinou možností je doživotní bezlepková dieta.
Počet celiaků neustále roste, dnes se s celiakií potýká asi jeden člověk ze sta. Lékaři nárůst pacientů také spojují s lepší diagnostikou. Na druhé straně ani sebelepší diagnostika nedá prokazatelné výsledky, pokud si člověk sám naordinuje bezlepkovou dietu. Při bezlepkové dietě diagnostika selhává, takže člověk nemá šanci zjistit, zda celiakií skutečně trpí.
Lékaři zavedli také pojem intolerance (nesnášenlivost) lepku pro ty, kteří mají subjektivně pocit, že jim lepek škodí a bezlepková dieta jim pomohla od různých zdravotních neduhů. Lékaři však zatím spojitost glutenu a zdravotních potíží u lidí, kteří netrpí celiakií, nedokázali odhalit. Neexistuje žádná vědecká studie, která by uměla vysvětlit, proč bezlepková dieta prospívá i lidem s intolerancí lepku (nikoli celiakií).
Chcete vědět o lepku víc?
Zdroje a další informace:
