Stává se vám během dne nebo především večer, že vás popadne neovladatelná touha sníst něco sladkého a zároveň tak příšerně nezdravého? Proč nás vůbec přepadají tyto podezřelé chutě na sladké?
Co jsou zač a jak s nimi zacházet?
Cukr je přirozenou součástí naší stravy. Můžeme se však setkat s různými druhy cukrů, přičemž k nejznámějším patří: fruktóza (ovocný cukr), laktóza (mléčný cukr), maltóza (sladový cukr), dextróza (glukóza) a sacharóza (konzumní cukr). Dále existuje řada cukrů, které se používají jako umělá sladidla. Nesmíte zapomenout, že příjem cukru můžete snížit konzumací medu, třtinového sirupu nebo invertního cukru.
Naše strava nám poskytuje rozdílné druhy těchto cukrů, které jsou její nedílnou součástí. Bohužel konzumujeme i rafinovaný cukr, který se přidává do mnoha jídel. Buď ho do jídla přidají rovnou výrobci, nebo to uděláme sami, když si např. posypeme kukuřičné lupínky nebo osladíme ranní kávu. Cukr je dobrým zdrojem energie s malou nevýhodou. Cukr, který nepřeměníme na energii, se ukládá do tukových buněk a to my rozhodně nechceme.
Doprava cukru do buněk
Hlavním zdrojem energie je pro naše tělo jednoznačně glukóza. Tu získáme z potravy, kterou zkonzumujeme. Je proto důležité udržet si hladinu glukózy v jakési zdravé hladině, aby nebyla ani příliš vysoká, ani nízká. Ihned po jídle náš trávící systém rozštěpí potravu na glukózu a další nutričně cenné látky, jako např. vitamíny, minerály, aminokyseliny, bílkoviny atd. Všechny tyto látky pak putují do buněk pomocí krevního oběhu. Jakmile stoupne hladina glukózy v krvi, slinivka dostane signál a začne produkovat hormon inzulín, který se naváže na buňky a umožní tak glukóze vstoupit do buněk. Ta se uvnitř buněk přemění na energii, nebo se ukládá pro budoucí využití.
Když se glukózu podaří odstranit z krevního řečiště a její hladina se vrátí na úroveň před jídlem, slinivka produkci inzulínu zpomalí. U zdravých osob tato regulace výkyvů pracuje bez problémů.
Co když má člověk cukrovku?
U lidí s diabetes tato normální funkce neexistuje. Pokud jste diabetik 1. typu, váš organismus nedokáže produkovat inzulín. Pokud organismus nedokáže reagovat na inzulín produkovaný slinivkou, tak nastává diabetes 2. typu. Diabetes 2. typu už je nemoc, která se vyvíjí během života, v mnoha případech následkem nesprávného stravování. O tomto typu se také mluví jako o inzulínové rezistenci.
Zdravá strava je klíčem k udržení zdravé hladiny glukózy. Bohužel je naše strava až příliš zaměřená na rafinované cukry a nadměrně zpracované potraviny, které jsou nabité jednoduchými cukry, jež se rychle vstřebávají do krevního řečiště. Taková strava způsobuje nadprodukci inzulínu a po nějaké době může způsobit, že náš organismus začne být vůči vlastnímu inzulínu rezistentní. Díky tomu se pak inzulín v krvi hromadí. Pokud člověk nezmění své stravovací návyky, může hromadění inzulínu vést k hypertenzi, chorobám srdce a diabetesu 2. typu.
Cukru se nemusíte úplně vyhýbat. Existuje mnoho užitečných druhů, které našemu tělu mohou i prospět. Záleží na vás, zda tyto zdravé cukry zařadíte do jídelníčku, či nikoli.
